Delhi, den dvacaty

Co Vam budu povidat :) Zitra jiz jedu na letiste. Uteklo to pekne. Ale kdyz si vzpomenu na den, kdy jsem sem priletl a kousek odtud se poprve ubytoval a spatril Delhi, tak mi to pripada, jako pred deseti lety...
Vcera to probehlo, tak jak se namalovalo. K obedu uzasny Gobi Manchurian a vecer kava s tousty na strese hotelu. Mezi tim trocha odpocinku, kniha papirova i poslechova, meditace.
Rikam si, ze to tu neni uplne idealni k ziti pro nas evropany a stejne tak to neni idealni u nas. Kazda kultura, spolecnost, narod ma sve. Mouchy i prednosti. K nazoru, ze bychom si meli v idelanim pripade sve zkusenosti predavat, se priklanim. Propojeni vychodu (orientu) a zapadu (zapadni kultury) se jevi jako idealni. To co my postradame, tady maji a to co postradaji tu, mame zase my. Ucit se od sebe navzajem je cesta, ktera muze posunout cele lidstvo nad urovne, ve kterych se momentalne topi. Tady se treba topi v odpadcich a touze po penezich. My se zase topime v problemech mezilidskych vztah a tim i problemech ekonomicky politickeho razu (silne podbarvene uzavrenou, egoistickou a sobeckou individualitou velke casti vlivnych jedincu, kteri nastavuji spolecenske normy), ktere maji za nasledek nesnasenslivost mezi lidmi jako takovymi, nesnasenlivost mezi rasami a hrubemu vztahu k prirode jako takove. Vezme, ze tak jak jsme mentalne nastaveni, takove veci se nam pak deji. Tady i pres skutecnost, ze ma Indie cca 1.3 miliardy obyvatel zije vice mene v miru. Nejvetsi skupinou jsou hinduiste, pak jsou tu take pocetne a nemale skupiny muslimu, krestanu, budhistu, sikhu apod. Tu a tam se i zde najde vyhranena skupina, ktera si chce prosadit sve zajmy, ale jinak je tu klid, mir a pratelskost lidi, ktera nema u nas v Evrope obdoby. Lide jsou tu k sobe mili, nikdo na nikoho nekrici, nenahani mu strach, neukazuje prihlople posunky svedcici stejne o urovni ukazujiciho. Cizi lide se tu davaji do reci, jako by se davno znali, jako by byli stari pratele.
Premyslel jsem nad tim a definoval jsem si to pro sebe takto: Tady v Indii maji lide mentalni nekonecno a lide u nas maji mentalni STOP. Myslim si, ze je to dano predevsim strachem ze smrti. Ten tu maji lide zrejme daleko vice zpracovany a to zejmena jejich desetitisiciletou virou v bozstva, znovuzrozeni a nesmrtelnost duse, jakozto jeden z prvku nekonecnosti vesmiru a byti jako takoveho. Tento postoj je rozpitvany do nejdetailnejsich infomaci, ktere jsou zaznamenany ve vedach a ktere se predavaji z generace na generaci po tisice let a to i daleko pred nasim letopoctem. Tady se muzeme priucit. Strach ze smrti plodi dalsi strach, ktery se nam promita do zivota na uplne beznych zivotnich situacich. To nam pak prinasi nezadouci stavy, stresy, nemoci a dalsi bezne potize ve vzajemne komunikaci.
Dalsim zajimavym aspektem je skutecnost, ze vetsina populace je ciste vegetarianska. A velmi rozsirenym fenomenem je tu tzv. Ahinsa, neublizovani (vc. nezabijeni). Takto tu sice volne behaji kravy, cunici, psi a dalsi zvirata po silnici, sle nikdo jim neublizi. Dokonce mistni povidali, ze za umyslne ublizeni zvirete muzete jit i do vezeni. Hm. To kdyby videli, co se deje u nas na silnicich, jatkach, v koncentracnich velkochovech, tak nas daji zavrit vsechny (prehanim je to nase karma). Kdyby nekoho zajimalo, co se ve velkochvech deje tak jsou ke shlednuti na youtube.com velmi, ale velmi otresne dokumenty (jeden z nich, ktery jsem videl den pred tim, nez jsem se stal vegetarianem se jmenuje Farm to Fridge). Tyto hruzy se nam chte nechte promitaji do zivota, ktery je VZDY podminen zakonu PRICINA X NASLEDEK.
Ale odlehcime. Vrtalo mi hlavou proc je tady vsude tolik bordelu. Na ulicich, ve skarpach, na brehu rek, na rumistich... vsude spousta igelitovych obalu, tasek, flasek... Napadlo me, ze to bde zrejme tim, ze tu lide maji prastary prirodni zvyk vsechno vracet zemi zpet. Tzn. oloupu banan, pomeranc, mandarinku, kokosak, slupy od brambor, lupeni od zeleniny atd. obsah snim (ten pak tedy take vratim zemi), ale slupky a jine mohu odhodit na zem, kde se rozlozi a podpori urodnou pudu pro dalsi rostliny. Tak jak to tu po staleti delaji, tak to delaji i s igelity. Potiz je vsak ta, ze rozklad takoveho igelitu trva nescetnekrat dele. Tady by se meli ucit zase oni, kdyz uz prevzali moderni "civilizovany" system baleni potravin a vselijakych jinych predmetu (nejedna se tu spise o ekonomicky aspekt?). I my se to stale ucime, sic to mame hodne dobre rozpracovane, avsak budoucnost nam bude moci ukazat, ze je poteba se vratit tochu zpet a zacit pouzivat zdravy selsky rozum a nosit si do kramu opet svou tasku (treba sitovku), pouzivat system vratnych lahvi, ale i plechovek a PET lahvi, kdyz uz to musi byt. Pokud to neudelame, budeme tady drive, ci pozdeji zahrabani v odpadcich tez.
Dalsi pokracovani zitra. Bude to vsak jiz posledni z Indie 2015.
Budte na sebe hodni, az prijde posledni hodinka, bude uz pozde si zivot vychutnat v pratelstvi a v peknych vztazich mezi bliznimi.
Ondra

PS: To co tu vypravim, pronasim svymi vlastnimi slovy, ktere me zrovna napadnou. Omlouvam se tedy tem, kteri lpi na spravnych tvarech, spisovne a uhlazene cestine bez hrubek, preklepu apod. Pouzil jsem tento jazyk jako prostredek ke sdeleni svych myslenek. Chvili se mi tady i kouri od klavesnice. Dulezity tedy vnimam vice obsah, nez formu.